Náš velký dík patří paní Svobodové za krásné dopoledne, které jsem mohli strávit na jejím statku v Pěčíně ve společnosti koní (a poníka). Vyprávění o koních spojené s ukázkami bylo velmi zajímavé. Děti mohly sledovat, jak se koně ve stádě mezi sebou dorozumívají, dozvěděly se moho zajímavého o jejich chování a smyslech, pozorovaly, jak se kůň strojí do postroje a tahá klády, jak reaguje na sebemenší povel. Nezůstalo jen u ukázek, samy si mohly vyzkoušet, jak čistit poníka a jak ho vodit, v závěru je čekal závod ve vodění poníka vytyčenou trasou, což nebylo tak jednoduché, jak to zprvu vypadalo. Všichni budeme rádi vzpomínat nejen na paní Svobodovou, ale i na některé její zvířecí svěřence -   na kobylku Británii s hřábátkem Panenkou, na poníka Andělku nebo kocoura Polšáře.       4. ročník